Chrám Buddhova zubu

     nacházející se severně od jezera v Kandy, patří mezi nejdůležitější svatostánky na Srí Lance. Důvodem je především fakt, že stráží nejdůležitější relikvii – Buddhův zub (sinhálsky daladá). Podle pověsti byl zub vytažen z plamenů Buddhovy pohřební hranice v roce 543 př. n. l. a na Srí Lanku propašován ve 4. století n. l., a to ukrytý ve vlasech princezny z Kalingy. Později se jej zmocnili Indové a snad i Portugalci, i když se spekuluje o tom, že jim byla podstrčena pouhá kopie. Středem zájmu byl především proto, že se stal symbolem suverenity ostrova a lidé věřili, že kdo jej vlastní, má právo vládnout. Samotná stavba chrámu Buddhova zubu probíhala zejména v letech 1687–1707 a od roku 1747–1782, pod dohledem kandyjských králů.

     Hlavní kaple se zubem – Vahahitina máligáva – stojí uprostřed dlážděného nádvoří. Přísně střežená místnost s posvátným zubem je během púdžá (obětování či modlitby) přístupná věřícím i turistům. Zub je ukrytý ve zlaté schránce ve tvaru dágoby (stúpy), jež obsahuje sadu dalších šesti podobných schránek. Až v té nejmenší spočívá vzácná relikvie, takže zub zůstává zvědavým pohledům turistů skryt. Lze tedy spatřit pouze schránku, a to na vzdálenost zhruba 3 m od oltáře. Chrám má pro většinu srílanských buddhistů neocenitelný význam. Věří, že alespoň 1x během svého života sem musí podniknout poutní cestu. Na začátku roku 1998 chrám poškodila bomba, údajně práce Tamilských tygrů (LTTE – separatistická organizace na Srí Lance).